Krátkozrakost (odborně myopie) je oční vada, při které člověk vidí dobře na blízko, ale špatně do dálky. Krátkozrakost mívá vrozený, genetický základ, ale významnou roli může hrát i životní styl – například dlouhé sledování blízkých předmětů (čtení, obrazovky, mobil) a nedostatek pobytu venku, a to zejména během dětství.
Dalekozrakost (odborně hyperopie) je oční vada, při které člověk vidí dobře do dálky, ale hůře na blízko – například čtení nebo práce na počítači mu dělá potíže. Dalekozrakost může mít vrozený, genetický základ, nebezpečná je zejména u dětí, kdy hrozí níže uvedené komplikace (např. šilhání, tupozrakost)
Presbyopie (česky často vetchozrakost) je přirozený jev stárnutí oka, při kterém začíná být obtížné zaostřit na blízké předměty – například při čtení nebo práci na počítači.
Astigmatismus je refrakční vada oka, při níž dochází k nestejnoměrnému lomu světla v různých meridiánech (řezech) oka, což vede k nezaostření obrazu do jednoho ohniska na sítnici. Výsledkem je rozmazané nebo deformované vidění na jakoukoli vzdálenost.
Katarakta (česky šedý zákal) je oční onemocnění, které se projevuje zakalením oční čočky, které vede k postupnému zhoršování zrakové ostrosti v důsledku narušeného průchodu a lomu světelných paprsků na sítnici. Laicky řečeno, čočka, která má být normálně čirá a průhledná, se postupně zakaluje, a tím zhoršuje vidění.
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je chronické, progresivní onemocnění postihující makulu – centrální oblast sítnice zodpovědnou za detailní a barevné vidění. Jedná se o hlavní příčinu závažného zrakového postižení u osob starších 60 let ve vyspělých zemích.
Zelený zákal neboli glaukom je zákeřné oční onemocnění, které může vést až ke ztrátě zraku – a přitom dlouho nebolí, ani neukazuje žádné příznaky. Právě proto se mu přezdívá "tichý zloděj zraku".
