Krátkozrakost

Krátkozrakost (odborně myopie) je oční vada, při které člověk vidí dobře na blízko, ale špatně do dálky. Krátkozrakost mívá vrozený, genetický základ, ale významnou roli může hrát i životní styl – například dlouhé sledování blízkých předmětů (čtení, obrazovky, mobil) a nedostatek pobytu venku, a to zejména během dětství.

Příklad:

Když je člověk krátkozraký, pozná kamaráda na ulici až tehdy, když je dost blízko – protože na dálku vidí jen rozmazaný obrys. Děti ve škole dobře nevidí na tabuli. Řidiči nevidí ostře zejména v šeru a v noci.

Jak to funguje:

V normálním oku se světlo láme tak, aby dopadalo přesně na sítnici – to je tenká vrstva uvnitř oka, která přijímá obraz. U krátkozrakého oka ale světlo dopadá před sítnici, což způsobuje, že obraz vzdálených objektů je rozmazaný.

Příčiny:

• Prodlouženou předozadní osou oka – laicky oko je příliš dlouhé ( (nejčastější typ)
• Zvýšenou lomivostí optického systému oka – tzv. refrakční myopie (například příliš zakřivená rohovka nebo silná čočka)

Řešení:

• Brýlemi s rozptylkami (mínusové dioptrie), kontaktními čočkami posunou ohnisko obrazu na sítnici
• Nebo laserovou operací, která mění zakřivení rohovky

.

Stupně myopie:

• Lehká: do –3,0 dioptrií
• Střední: –3,0 až –6,0 dioptrií
• Vysoká (maligní): nad –6,0 dioptrií, často spojená s rizikem degenerativních změn sítnic