Provoz zahájen. Objednejte se na čísle

Krátkozrakost

07.05.2025

Krátkozrakost (odborně myopie) je oční vada, při které člověk vidí dobře na blízko, ale špatně do dálky. Krátkozrakost mívá vrozený, genetický základ, ale významnou roli může hrát i životní styl – například dlouhé sledování blízkých předmětů (čtení, obrazovky, mobil) a nedostatek pobytu venku, a to zejména během dětství.

Příklad:

Když je člověk krátkozraký, pozná kamaráda na ulici až tehdy, když je dost blízko – protože na dálku vidí jen rozmazaný obrys. Děti ve škole dobře nevidí na tabuli. Řidiči nevidí ostře zejména v šeru a v noci.

Jak to funguje:

V normálním oku se světlo láme tak, aby dopadalo přesně na sítnici – to je tenká vrstva uvnitř oka, která přijímá obraz. U krátkozrakého oka ale světlo dopadá před sítnici, což způsobuje, že obraz vzdálených objektů je rozmazaný.

Příčiny:

  • Prodlouženou předozadní osou oka – laicky oko je příliš dlouhé ( (nejčastější typ)
  • Zvýšenou lomivostí optického systému oka – tzv. refrakční myopie (například příliš zakřivená rohovka nebo silná čočka)

Řešení:

  • Brýlemi s rozptylkami (mínusové dioptrie), kontaktními čočkami posunou ohnisko obrazu na sítnici
  • Nebo laserovou operací, která mění zakřivení rohovky

.

Stupně myopie:

  • Lehká: do –3,0 dioptrií
  • Střední: –3,0 až –6,0 dioptrií
  • Vysoká (maligní): nad –6,0 dioptrií, často spojená s rizikem degenerativních změn sítnic